Stanislav Aksenov je prvním člověkem na světě, který zkombinoval rope jumping a base jumping se zavěšováním na háky, a je také instruktorem parašutismu a base jumpingu.
Nedávno Stanislav uskutečnil svůj 300. base skok a podělil se o svůj přístup k tomuto sportu.
Kolik let se věnuješ base jumpingu a jak dlouho ho vyučuješ?
Věnuji se tomu asi něco přes čtyři roky a první studenti se objevili asi před půl rokem. Předtím to byli jen přátelé, ale pak začali přicházet i úplně cizí lidé.
Nedávno jsi provedl svůj 300. base skok. To je obrovské číslo! Jaký ten skok byl?
Bylo to v Moskvě – na místě, kde jsem se narodil – v Tušinu. Jednoduchý, uvolněný skok „pro radost“, jen abych oslavil číslo a dobře strávil čas.
Stanislav Aksenov, base jumping
Jaké závěry můžeš udělat po dosažení této mety – tří stovek?
V „base“ je to považováno za velké číslo. Začínám něco chápat. Protože po 100 skocích si myslíš, že už všechno víš. Po 200 začneš pochybovat, že víš všechno, a po 300 si uvědomíš, že se teprve začínáš učit.
Co pro tebe znamená base jumping ?
Prakticky všechno: kruh přátel, volný čas, nevolný čas. Pokud se začneš věnovat base jumpingu, pravděpodobně se stane způsobem života, protože pokud ho nežiješ, je těžké se mu věnovat. Je to děsivé, nebezpečné a je potřeba ten sport opravdu milovat.
Nesnažíš se o popularitu, ale překonáváš rekordy pro sebe a máš z toho radost. Někteří tomu nerozumějí a považují to za „předvádění“. Jak na to reaguješ?
Kolik lidí, tolik názorů. Své názory ostatním vnucovat je zbytečné. Lidé, kteří se nesnaží porozumět, je nezajímavé přesvědčovat, protože těch, kteří chápou, je víc než dost (směje se). Takže mě názory ostatních nezajímají. Je mi to jedno.
Base jumping v Thajsku
Máš nějaké oblíbené nebo stálé místo, odkud nejraději skáčeš?
Skála v „Ton Sai“. Je to malá horolezecká vesnička v Thajsku. Žil jsem tam více než rok a půl a provedl jsem asi 150 skoků z tohoto místa. Miluji to místo.
Když po skoku přistaneš zpátky na zemi, jaké máš myšlenky?
Různé druhy radosti. Někdy máš větší obavy o studenta, který skáče s tebou, a máš za něj radost, jindy je to náročný skok, o kterém dlouho přemýšlíš, jestli ho provést, nebo ne. Pak je radost obrovská. Někdy je to jednoduchý skok a ty to prostě uděláš. Vnější faktory jsou různé, ale rozhodně je to na konci vždy radost (směje se).
Tvůj tým „The Sinner Team“ byl první, kdo spojil base jumping a zavěšování na háky. Vaše videa se skoky na hákách v Thajsku už nasbírala několik milionů zhlédnutí na internetu. Informace o vaší činnosti se šíří po celém světě. Přináší to více pozitivního nebo negativního? Proč?
Samozřejmě více pozitivního. Je sice spousta negativních reakcí, které pro nás opět nemají žádný význam. Ale díky tomu, že se to stalo známým, lidé začali skákat na hákách ve více než 30 zemích světa! Mnozí přijíždějí do Ruska za mnou nebo do Thajska, když tam jsem, nebo mě hledají v Evropě, když tam pobývám. Teď je hodně těch, kteří o nás vědí a kteří to chtějí zkusit! To je super!
Ty a tvůj tým jste se objevili na finské „MTV“, v německé televizní show, na kanálu „DISCOVERY CHANNEL“ a také na ruských kanálech „Perets“ a „TV3“. Máš pocit, že jsi významně přispěl do světa extrémů? Jak to hodnotíš sám?
Přínos tu bezpochyby je. Ale televize není ukazatel. S televizními štáby komunikujeme poměrně zřídka. Nejčastěji se objeví náhle a vezmou si od nás to, co potřebují. Ale naše činnost už téměř nikoho nepřekvapuje. Lidé, kteří skáčou „base“, vědí, že existuje „base“ na hákách. Přínos vnímám, ale pro mě je nejdůležitější to, že to vyzkoušelo mnoho lidí, protože mým cílem je popularizace tohoto sportu pro ty, kteří o něj mají zájem. Každý rok se o skocích dozvídá více lidí, což znamená, že to funguje!
Dokonči větu: „Moje práce spočívá v tom, že…“
Pracuji. Nepřu se sám se sebou a svou prací, nevidím žádné hranice. Jsem to, co dělám.
Co děláš pro člověka, který za tebou přijde? Zdá se mi, že těmto lidem dávám ty nejsilnější emoce, které by mohli zažít za celý svůj život, i když každý to má samozřejmě jinak. A i když tento zážitek pro mnohé obvykle není zlomový, přináší obrovské nezapomenutelné pocity. Někteří lidé dokonce změní svůj život.
Co bys chtěl popřát nebo poradit začínajícím nadšencům do extrému?
Dělat to, co chcete. Nikdy nepřestávat a nestresovat se! Ne všechno se podaří hned, ale pokud vynaložíte dostatek úsilí, vše se povede. Ujistil jsem se, že věci, které mi kdysi připadaly nemožné, jsou nyní možné a zcela realizovatelné.
Autor: Jevgenija Djatlová
Fotografie
Stanislav Aksenov, skok z útesu Ton Sai
Stanislav Aksenov, skok z útesu Ton Sai