Na začátku bylo Moře. Přesněji, byl Oceán a byli Lidé. A jednoho dne se setkali – obrovský Oceán a kmen lidí, který se rozhodl opustit pevninu a žít mořem. Tento kmen srostl s mořem a přijal ho jako své místo na světě. Už nepotřeboval války o vlastnictví pevninských území – měli nekonečné ostrovy a nekonečné moře.
Tak vznikla rasa Polynésanů, kteří stejně přirozeně přicházeli na svět a umírali na lodích, jako by žili na své ostrovní zemi, přijímajíc Moře a jeho obyvatele stejně, jako my přijímáme Les.
Rytina 1866 havajských surfařů
Tito lidé přijali moře a zamilovali si jeho hru s příbojem. Nikdo kromě nich – ani by to nikdy nemohl – nevymyslel, jak se svézt na vlně. Oceán a Lidé vymysleli společenskou hru – surfing. Pro člověka je to současně sport i hra, připomíná tanec – ale vyžaduje nejen koordinaci pohybů, ale i značnou odvahu. Oceán vychovával opravdové lovce a válečníky, obdarovával je silou a obratností.
Surfing. Počátky
Na první pohled se surfing jeví jako velmi jednoduchý, nicméně Evropanům, kteří ho poprvé viděli, vůbec nešel – příliš odlišná byla kultura pohybu u upjatého „civilizovaného“ Evropana a svobodného, pohybově plastického Polynésana.
Ti, kdo chtějí naučit se surfingu , by měli vzít na vědomí, že neexistují žádné statické pozice ani stálost při pohybu s vlnou – je živá a proměnlivá, a je potřeba umět s ní splynout, „uslyšet“ Moře uvnitř sebe, stát se součástí vlny, hrát si s ní.
Surfing se může naučit každý, kdo chce rozvíjet své tělo, potřebuje však vhodné podmínky a učitele. Staré havajské přísloví zní jednoduše a nenáročně:
„Čehož se hodláš pustit na surfu, vezmi s sebou přítele – šance, že tě sežere žralok, se tak sníží na polovinu.“
Možná tím mysleli, že žralok sežere přítele, kdo ví? Ale spíše tím naznačovali, že přítel tě nenechá utopit se.
Výbava a vlny
Z výbavy budete potřebovat dlouhé (asi třímetrové) širokopřídové prkno – longboard . Je vysoce vztlakové a neponoří se pod vahou těla, je velmi stabilní a nevyžaduje vysoké vlny, jako například irské . Na tomto typu prkna je možné dělat chyby, aniž byste riskovali bolestivý úder prknem do hlavy – prkno je přece jen relativně lehké a začátečník jezdí na nízkých vlnách.
Bodyboard
Kneeboard
Longboard
Skimboard
Paddleboard
Surfařské prkno
Jezdí se dokonce i na tácích z jídelen, tato zábava nese hrdý název tray surfing.
Podrobné informace o surfových prknech najdete v Průvodci surfovými prkny .
Nicméně, při učení surfingu se každý musí smířit s tím, že vypije nějaké množství mořské vody – to je cena za právo stát se součástí Oceánu.
Potřebujete také „správné“ vlny; jízda na dlouhé, pozvolné vlně může trvat od 20 do 250 metrů. Začátečníkům se doporučuje vybírat nízké vlny – kolem metru a půl. Teorie je jednoduchá:
- Doplavat dál od břehu, můžete ležet nebo sedět na prkně.
- Lehnout si na prkno na břicho, rovnoměrně rozložit tělesnou váhu. Hlavní je, aby vyvážení bylo nulové, příď ani záď by neměly klesat pod vodu.
- Pádlujte rukama, sledujte správnou vlnu na oceánu .
- Když uvidíte vlnu, obraťte se směrem k břehu a pádlujte velmi rychle. Vlna by měla zachytit už rozjeté prkno. Tady spočívá obtíž: chytit vlnu, tedy být v pravý čas na správném místě s potřebnou rychlostí. Po dvou nebo třech neúspěších vaše tělo „pochopí“, a dál už to bude snazší – jako s rovnováhou při jízdě na kole.
- Když vlna zachytí prkno, přeneste váhu těla, trochu zvedněte příď prkna, aby se nezanořilo do vlny, ale hladce klouzalo po ní.
- Jakmile prkno „stojí“ na vlně, může surfař také vstát na nohy.
V Rusku se surfingu učí na Dálném východě, na Azovském a Černém moři, v Petrohradě, ale nejlepší vlny na světě jsou u pobřeží ostrovů Havaj, Kalifornie, Austrálie a na plážích Francie .
Windsurfing: prkno s plachtou
Nápad připevnit k prknu plachtu vznikl v 60. letech 20. století u dvou Kaliforňanů – námořníka Jimmyho Drakea a klasického surfaře Hoyleho Schweitzer.
Windsurfing
Pro windsurfing nejsou potřeba vlny, stačí vítr. Samozřejmě je možné jezdit i na vlnách („wave riding“). Wave riding je považován za nejvíce vzrušující a technický druh surfování, protože je třeba kontrolovat vlnu, sebe, vítr a plachtu.
K windsurfingu je potřeba větší prkno se sklopným nebo výsuvným kýlem, začíná se na klidné vodě a při slabém, ale rovnoměrném a stálém větru. Zjednodušeně řečeno, je to malá stojící jachta.
Pokud je však silný vítr, podobně jako v Británii , už to není člověk, kdo udržuje rovnováhu na prkně a s plachtou chytá vítr, ale vítr drží plachtu, a člověk „leží“ na plachtě, která „chytá“ vítr.
Pro začínající ruské windsurfaře se hodí místní vodní plochy. Výuka probíhá v Petrohradu a u Moskvy na Pleščejevě jezeře.
Po celý rok se věnují výuce i v Egyptě, v Hurghadě. Nejlepší místa na světě pro windsurfing jsou Polynésie, Kanárské ostrovy, Jihoafrická republika a Austrálie. Tam jsou i vlny a stálý rovný vítr.
Připravil jsem výběr Nejlepších filmů o surfování a surfařích.
Kitesurfing
Plachta je skvělá, ale padák táhne lépe!
A ještě lépe táhne drak – napadlo jednoho windsurfaře. A dlouho neváhal a zapřáhl vítr tímto způsobem – do vzdušného postroje. Kajt lze vypustit a přistát bez asistence – stačí jen vítr. Tato zábava velmi připomíná pouštění draka – jen s tím rozdílem, že teď neběžíte za drakem, ale drak táhne vás.
kitesurfing
Ke kitesurfingu je třeba učit se na větším prkně („directional“) s ne příliš velkým kajtem (o ploše ne větší než 9 m²). Je žádoucí absence stromů, elektrického vedení a lidí, a naopak přítomnost rovnoměrného silného větru ve výšce a instruktora poblíž.
Je také třeba shlédnout výuková videa a na břehu trénovat s pilotním drakem. Tento sport se nelze naučit samostatně.
Wake surfing
To je druh surfování, při kterém umělou vlnu vytváří speciální loď. No ne každý má to štěstí žít na pobřeží oceánu! A přesto je surfování a jeho „potomci“ už víc než sport , je to životní styl, myšlení, chování, světonázor a téměř náboženství… a hlavně – je to obrovský segment světového průmyslu!
vakeboard
Pro jakýkoli druh surfování stojí za to koupit neopren (nebo neoprenovou košili), protože i v teplé vodě rychle a neznatelně prochladneme, speciální obuv chránící nohy před ostrými korály a kameny, a helmu.
A – kupředu! Na počátku byl oceán. Oceán čeká na tebe!
